Program na Luníku IX spojuje mnohé

Program na Luníku IX spojuje mnohé

 

„Raz, dva, tři, čtyři – kluci, jedem!“ Jídelnou přeměněnou na zkušební sál zarachotí ostrý rytmus a pětice chlapců vykročí tanečními kroky. Za pár dní svůj kousek předvedou před tisíci poutníků na Luníku IX.

 


Krásu tradiční romské rodiny ztvární tato scénka. Snímek autorka

 

Jsme v budově někdejšího lesnického učiliště – nyní centra Řeckokatolické romské misie (GRM) v Sigordě u Prešova. Do areálu, který GRM spolu s diecézí koupila před takřka dvěma roky a za pomoci romských dobrovolníků jej postupně přeměňuje v rozsáhlé pastorační a ubytovací zařízení, se na dva dny sjelo na osm desítek romských dětí a mládeže ze slovenských katolických pastoračních projektů ze širokého okolí. Pod profesionálním vedením Dušana Plichty a Vladimíra Špurka zde postupně z předem připravených zlomků poskládají dvouhodinové pásmo hudby, divadla, modliteb a svědectví. Hudebně i produkčně jej zastřešil mladý slovenský skladatel, hudebník a pedagog Adrián Harvan, režijně Pavol Danko z křesťanské Televize Lux a 14. září bude klíčovou součástí poutního programu na košickém sídlišti Luník IX.

Před profesionály dali přednost dětem

„Jeviště“ o rozměrech 8 x 4 metry je na podlaze jídelny vyznačené kobercovou páskou a doprovodnou hudbu zatím obstarává reproduktor. „Pozor, kam šlapeš – už jsi z pódia!“ okřikuje performery Vladimír Špurek, učitel literárně-dramatického oboru na Církevní základní umělecké škole sv. Jana Boska v Bardějově. „A teď zase ten výraz! Ty jsi mrtvý, a přitom se tam směješ!“ chytá se Špurek za hlavu.

Tanečně-divadelní příběh o mladíkovi, který ve rvačce zabije kamaráda, avšak ve vězení zažije sílu odpuštění a novou Boží šanci, se rodí zatím pomalu. Mládež má však na přípravu kromě těchto dvou dní ještě celý jeden víkend a zkoušky těsně před papežskou návštěvou.

„Spolu s Řeckokatolickou romskou misií dělám s romskými dětmi divadlo už třináct let, ale tohle je největší akce, kterou jsme zatím připravovali,“ vysvětluje mi Vladimír Špurek při krátké pauze. Děti, které se ještě dopoledne navzájem neznaly, se už osmělily a přestávku využívají k nadšené výměně dojmů a očekávání. Některé z nich se už nesou v tradičních romských kostýmech s výraznými barvami a květinami, připravených třeba do scénky o kráse mateřství; jiné mají ještě džíny a mikiny, protože jejich kostýmy, tak jako zatím mnoho dalšího, jsou teprve kdesi v přípravě.

Zapojili se i nováčci

„Ze všech stran jsou velká očekávání, ale jsme limitovaní tím, že tyhle děti jsou z amatérského prostředí. Nemají dramatické ani pohybové vzdělání, reflexy, jsou natlačení na malém pódiu, ačkoli tanečník, to je člověk v prostoru,“ vypočítává Špurek. „Navíc tady se to nějak naučíme, ale až děti nastoupí před tisíce lidí, se vším tím stresem okolo, až na ně zamíří světla, kamery – pak uvidíme, co z toho všeho zbude,“ dodává učitel a shrnuje: „S minimem musíme dokázat maximum.“

Celodenní program na Luníku IX začne v 11 hodin. Svatý otec zde poutníky pozdraví a pronese k nim řeč v 16 hodin, zhruba v 17 hodin pak slavnost skončí a lidé budou moci postupně odcházet. Jak KT vysvětlil ředitel Řeckokatolické romské misie P. Martin Mekel, odpovědný za organizaci hudebnědivadelní části programu, pořadatelé se rozhodli ho nenaplnit produkcí profesionálních romských hudebníků a umělců, ale využít potenciál, který církev má právě v dětech a mladých zapojených do romských pastoračních projektů. A dát jim tak příležitost aktivně se na této mimořádné události podílet.

Jednotlivá romská pastorační díla – díky koordinaci biskupské Rady pro Romy a menšiny – už dlouho spolupracují na mnoha jiných polích. Nyní se ale spojí při reprezentativní práci, kterou díky desítkám kamer na Luníku IX včetně těch z veřejnoprávní RTVS budou moci docenit miliony diváků. „Díky tomuto programu se do našich aktivit zapojily i děti a dospělí z dalších míst, se kterými jsme jako misie dosud příliš nepracovali. Naše evangelizační dílo se tak rozšíří zase o kus dál,“ poznamenal P. Mekel. A do třetice program spojí také úsilí slovenských katolíků obou ritů, západního a východního, „protože na tomto setkání nerozlišujeme, co je řeckokatolické a co římskokatolické: vše je totiž ‚romskokatolické‘,“ uzavírá P. Martin Mekel s úsměvem.

ALENA SCHEINOSTOVÁ, Sigord

 

Tento článok vyšiel v rámci portálu Katolický týdeník 37/2021.

No Comments

Post A Comment